Vítej poutníku

Daraijin Blog

111.díl: Vlčí amulet

15. října 2016 v 19:27 | Daraija |  Youtube seriál Čarodějnictví v praxi
V tomto díle si ukážeme, jak vytvořit amulet nesoucí sílu vašeho totemu, solového zvířete nebo strážce. V rutuálu používám měsíční kamej, který najdete pod videem.



 


 



Velká nálož pohanské výzvy!!

4. září 2016 v 17:54 | Daraija |  Magický deník
#26 Jak medituješ?

hodně roztěkaný typ, který většinou nevydrží dlouho na jednom místě bez nějaké akce, proto se věnuji úřevážně aktivní formě meditace, kdy maluji, vybarvuji antistresové omalovánky, uklízím, cvičím, nebo něco vytvářím. Když už si sednu k meditaci jako takové, musím mít hudbu, nejlépe i nahranná slova, která mě povedou a vytvoří pro mou představoivost dostatek zájímavé akce, a nebo při meditaci zpívám chanty. To se mi hodně osvěčilo. Při zpěvu se uklidním a vydržím velmi dlouho v meditačním stavu. Doporučuji pro všechny, kteří stejně jako já, nedovedou chvíli jen tak sedět.

#27 Používáč chanty, mantry, afirmace?

O chante už jsem mluvila, ty používám velmi ráda, při meditaci, ale také při rituálech, nebo třeba když se sprchuji a provádím rychloočistu. Chanty mám velmi ráda, proto jsem vděčná za projekt České čanty , kde je velká dávka inspirace a kouzelné hudby.
Pokud jde o mantry, příliš s nimi nepracuji. Sem tam jsem na ně narazila při některých řízených meditacích, ale já sama je nevyhledávám a obdobně je to s afirmacemi. Ty nepoužívám vůbec. Nějak mi nesedí.


#28 Máš silové zvíře?
Tak na tohle téma jsem odpovídala už tolikrát, že ho s dovolením nebudu více rozvádět. Ano mám, žábu, vlka a kočku.


#29 Používáš kameny? Proč? Jak?

Přiznám se, že je nepoužívám tolik jak bych chtěla, i když mám celkem slušnou sbírku. Vyrábím kamenné elixíry, které využívám jako základ pro lektvary, přidávám kameny do váčků a využívám občas mříšky. Ale daleko více než drahé kameny, používám ty obyčejné, na které maluju a přetvářím je tak na zářiče a amulety.

#25 What does this time of year mean to you?

26. června 2016 v 23:29 | Daraija |  Magický deník
Co pro mě znamená Litha?

Je to krásné období (všimněte si, že tak začínám všechny otázky tohoto typu) plné radosti a nespoutané energie, víli se probouzejí a je to velmi znát. Okolí se naplňuje jejich hašteřením a lumpárnami. A na mě to má značný vliv také. Obvykle jsem na začátku léta více rozverná, veselá a plná energie. Obvykle mám silnou potřebu trávit veškerý čas (krom noci) venku. Pokud to jde, snídám na verandě, abych viděla východ slunce a mohla poslouchat ptačí zpět. S obědem také utíkám ven, protože mi venku prostě více chutná, ale co miluju úplně nejvíc, je večeře za dlouhého letního večera venku když slunce pomalu zapadá. Doma trávím v tomto obdoví velmi málo času, a když už přecejen musím být uvnitř, mám alespoň otevřené okno.

Období letního slunovratu pro mě dlouhou dobu znamenalo šťasný čas konce školy a příslibu brzkých prázdnin. Jako pracující už tak nespoutanou radost necítím (dva měsíce nic nedělání mě už hodl nečeká) ale stejně se na letní měsíce těším. Přínáší mi možnost být více s rodinou, tím jak trávíme čas venku jsme více pospolu, také vyrážíme společně na výlety a celkově si i více povídáme, nemáme potřebu stahovat se tolik do vlastních ulit.

Léto je navíc kouzelný čas, kdy můžu vytáhnout všechny ty rozevláté sukně a lehké šaty, které tolik měsíců čekaly v šatníku. Dávají dokonalý pocit volnosti a svobody. Celkem lituji pánů, kteří jsou o tento požitek ochuzeni. Já osobně muluju ten pocit, když za horkého dne vyrazíme v lehkých šatech, které působí neuvěřitelně žensky a přitom máte pocit, že jdete nahá. Vše je krásně vzdušné a volné. Dokonalost sama.

Litha je navíc také časem kdy se prodlužují dny, tak obecně začínám být více aktivní i po fyzické stránce. Ráda chodím do přírody, na tůry a po památkách. Ale zároveň je to čas, kdy nejvíce odpočívám, to v těch dnech, kdy je teplota nad třicet a tělo odmítá víc, než ležet a občasně se převalit. Vydržím pak celé dny číst, psát nebo i nedělat vůbec nic.

Začíná léto, začíní ten krásný čas, kdy budeme spojeni s přírodou, ochutnáme všechno to šťavnaté ovoce, co nám nabízí, a pocítíme dokonalou lehkost bytí.

#24 How does spirituality relate to your mundane life?

26. června 2016 v 23:11 | Daraija |  Magický deník
Jak spiritualita ovlivlivňuje můj normální život?

Velmi výrazně, řekla bych. Moje cesta a víra, jsou velmi důležitou součástí mého života, není to tak, že bych vedla normální život a krom toho byla čarodějnice. Nejde to takhle oddělit. Je to jedna z věcí, které mě určijí a stejně tak, jako to, že jsem kreativně založená ovlivňuje mou duchovní cestu, tak i má duchovní cesta ovlivňuje mou kreativitu a nejen ji.
Nejvíce je to znát ve způsobu myšlení. Přemýšlím prostě jinak než lidí, kteří jsou jiného vyznání. A také jsou pro mě důležité rozdílné věci. Mám jiný přístup k přírodě, zvířatům i životu jako takovému. Má cesta také ovlivňuje můj liteární vkus i způsob jakým vnímám umění jako takové.

Tím jak je můj "normální" život spojen s mou cestou, ovlivňují se navzájem. A přesně tak mi to vyhovuje. Protože díky tomu tvořím celek, který je znám jako Daraija a pro některé Denisa Mrkající

#23 How important is your diet or magickal use of food?

25. června 2016 v 23:02
Jak je pro tebe důležitá starva nebo magické použití jídla?

Tak to je velmi zajímavé téma. Vím, že někteří Wiccani jsou vegatariány, nebo dokonce vitariány a celkem tomu rozumím. Já ovšem nejsem zastáncem ani jednoho stylu. Ne že bych ho odsuzovala, to rozhodně ne, ale nevyznávám ho. Ačkoli co se jídla týče, nemůžu říct, že bych se stravovala normálně. Snažím se jíst zdravě a navíc jsem celiak, takže nejím obyloviny. Stravu považuji za velmi důležitou, protože přímo ovlivňuje moje tělo, mou náladu a zdraví, takže jí věnuji patřičnou pozornost. Navíc, když člověk začne pracovat s energiemi a naučí se je vnímat, vnímá pak i energie jídla. Jsou potraviny, které já prostě nepozřu bezohledu na jejich mnohdy výbornou chuť. Cítím z nich vibrace, které se mi nelíbí a moje tělo je odmítá.

Snažím se také myslet na to, odkud potraviny, které kupuji pocházejí, ne vždy je možné dostat se k biochovu, ale je pravda, že způsob jakým zvířata žila, je velmi silně znát při jejich konzumaci. Proto se vyhýbám vepřovému. Prase je velmi inteligentní zvíře a moc dobře si uvědomuje co se děje v okamžiku, kdy jde na porážku, všechem ten strach co v té chvíli cítí je zakodovaný v jeho mase a my ho následně jime. Když si dám občas vepřové, je mi po něm těžko a mívám zlou náladu. U kuřecího to není tak zlé, čímž nechci říct, že by kuřata netrpěla, jen to na nich alespoň já tak necítím.
Tím ovšem nechcí říct, že jíst maso je špatné, jen že vegerariánům celkem rozumím. Přesto si myslím, že jíst maso je pro člověka přirozené, kdybycho měli jíst jen zeleninu, pravděpodobně by z nás příroda udělala býložravce. Jsem milovník zvířat a sama bych žádné nezabila, proto se prosím zdržte komentářů typu že jíst maso je vražda, nebo že vegetariánství je blbost. Každý máme jiný pohled a názor. A můj je takovýto.
Dívám se na to vždy pohledem svého psa, miluju ho a přesto mu nezazlívám, že jí maso. Nezazlívám to pak ani lidem (mluvím teď o mase hospodářských zvířat a ryb)

I přestože jím maso, chovám ke všem zvířatům hlubokou úctu a velmi mě trápí, když jakékoli z nich trpí.

Co se týče zeleniny a ovoce, i zde dávám přednost domácímu pěstování a především bio zelenině a ovoci, kde nejsou používány chemikálie. Vše co přijímáme do těla v podobě jídla s sebou nese i specifickou energii se kterou se tělo musí následně vypořádat, proto se snažím, aby byla potrava i po energetické stránce čistá.

A druhá část otázky, magické pokrmy. Hm... myslím, že jednou dvakrát jsem použila jídlo jakožto magický akt. Žehnám sabatová jídla a jídlo určené jako obětina, u všední stravy magii většinou vynechávám.

#21 Do you have a Grimoire or Book of Shadows?

23. června 2016 v 11:21 | Daraija |  Magický deník
Máš Grimoar či Knihu Stínů?

Ano, a donence několik. Za léta, co se věnuji čarodějnictví jsem napsala několik Knih Stínů. Obvykle v momentě, kdy byly dopsané a já začala psát novou, předchozí verzi jsem zničila. Dlouho jsem měla pocit, že nemohu mít současně více Knih Stínů. Později jsem od tohoto způsobu opustila. Napsala jsem si velmi malou a velmi stručnou knihu, která obsahovala jen to, co já sama v paměti nemám. Byl to vlastně takový můj tahák. Průběžně jsem do ní informace přidávala a musím říct, že mi velmi vyhovovala, pro svou skladnou velikoat, díky které jsem jí mohla a také nosila všude s sebou.
Když už v ní nebylo žádné místo, pocítila jsem potřebu napsat knihu větší, která bude sloužit nejen mě, ale případně i další genegaci, a která bude zároveň jakousy učebnicí. A tak začal můj velký projekt. Kdy jsem se pustila do přípravy této veliké knihy. Postupovala jsem velmi systematicky a velmi pečlivě. Zatím ještě nejsem u konce a ještě hodně dlouho nebudu. Je předemnou mnoho kapitol, které musím zpracovat, ale není kam spěchat, vím, že mi to potrvé i několik let, ale výsledek, bude stát za to. Pro tento velký projekt jsem si vyhradila svou velkikou na půl v kůži vázanou knihu, která má 1000 stran. Její obal zdobí pentagram a název Kniha Stínů. Je to nádherný kus, který jsem dostala k osmnáctým narozeninám. Je dokonalé v tom, že má speciálně upravenou vazbu tak, aby záskala otevřená prakticky kdekoli, což je u více listnatých knih prakticky zázrak. Je to skvělé zejména, když během rituálů potřebujete v knize číst a zároveň mít volné ruce.
Krom této velké knihy a velkého projektu jsem si uvědomila, že mi chybí kniha, kterou bych mohla všude tahat a do které bych si zapisovala vědomosti, které ke mě teď přišly. A tak jsem souběžně začala psát knihu další, meší a přesto velmi obsáhlou. Využila jsem k tomu také knihu vázanou v kůži, tentokrát v celokoženém obalu, která je menšího formátu, ale co se počtu listů týče, je strovnatelná s tou velkou. Tuto knihu jsem dostaka darem od jedné velmi milé paní, které jsem pomohla. Byl to pro mě neskutečně nádherný dar, kterého si velmi vážím.
Mám tedy knihy tři, jednu velmi malou, která je už kompletně popsaná a většinou se v ní nikdo krom mě nevyzná, jednu obří na které budu pracovat nejméně půlku života a jednu normální, která slouží jako moje aktuální kniha a měla by mi pár let vydržet.
Grimoár nevedu a zatím to nemám úplně v úmyslu. Myslím, že mé Knihy Stínů mě zaměstnávají až až.


A jak to máte s knihami vy?

Stromové karty

19. května 2016 v 23:33 | Daraija |  Magický deník
Jsem dítě projektů, to už jste si asi všimli, pokud sledujete můj blog. Velice rychle se nadchnu a velice rychle si na sebe nabalím to, co nemůžu stíhat, to jsem prostě celá já... Ale letos jsem se trochu poučila. Nemá cenu dělat časové plány, protože jakmile to udělám, život se postará o to, abych to nezvládla splnit. Letos jsem tedy chytřejší, svůj původně velmi přesně časově rozložený projekt Stromový rok, jsem se rozhodla pojmout úplně jinak, bez časových pravidel a hranic. Jedině tak má naději přežít až do samého závěru.

Už nějaký čas jsou stromy důležitou součástí mé cesty a po přečtení knihy Šepoty lesa jsem se rozhodla, pro tvorbu vlastního stromového kalendáře. Což vlastně v překladu znamená, že jsem pro 8 sabatů a 13 úplňků v roce přiřadila jeden strom, který ve svém okolí najdu a se kterým tudíž můžu aktivně pracovat. Rozhodla jsem se navštívit je, meditovat u nich a získat tak informace o jejich vlastnostech. To byl základ, ale jak už to tak bývá, mě to nestačilo. Jak jsem se do projektu ponořila, zjistila jsem, že je toho víc, co spolu souvisí a co potřebuju zpracovat. Takže z jednoho malého původně zamýšleného ročního projektu, vznikl projekt mnohem větší.

Rozhodla jsem se vytvořit si vlastní stromové karty, související s mým stromovým kalendářem a zároveň je propojit se silovými zvířaty. Každý strom má svého zvířecího patrona, který bude na kartě vyobrazen. A protože mě energie zvířecích patronů oslovila, rozhodla jsem se blížeji podívat i na ně.

Krom karet stromů, možná zvniknou i karty zvířecích patronů, ale to zatím ještě najisto nevím. Co ale vím, je, že pro každý strom vznikne meditace a vzývání. Mám v plánu udělat meditace vždy dvě. Jedna bude sloužit pro vcítění se do daného stromu a druhá bude pracovat i s jeho patronem a povede nás při cestách theriantropismu, schopnosti brát na sebe zvířecí podobu, zde převedenou do řízené meditace.

Sama jsem zvědavá, co dalšího tento projekt přinese. Pro teď vám ukáži ochutnávku první ze stromových karet, Břízu. Zatím nemá konečnou podobu karty, ale obrázek je už hotový.


Kam dál